Proč jsme začali budovat Rorburgring a jak to jde

Tady si můžete pustit naše profi video (heh), kde vysvětlujeme, proč jsou třeba  i nějaké peníze

Jak to všechno začalo, aneb bylo nebylo…

…na internetu se náhodou sešlo pár fanoušků RC aut, kteří žijí v industriální Ostravě a okolí. Zpočátku jsme se vídali jen sporadicky, na louce, BMX dráze, v lese nebo na tartanu před kinem (přiznávám, to nebyl dobrý nápad). Jak naše skupina rostla, začali se v ní objevovat i lidé, kteří se v tomto hobby pohybovali déle, začaly se objevovat dražší modely a začali jsme jezdit na závody a další srazy. V té době už jsme se sdružovali na Facebooku a naše skupina se rozrostla až na dnešních 140 aktivních členů.

Někdy v té době jsme taky začali přemýšlet o tom, kde budeme jezdit stabilněji a taky bezpečněji. Modely váží 4 kg, pohybují se klidně přes 60km/h rychlostí a tak s přibývajícím počtem aut rostlo riziko nějaké škody nebo nedejbože zranění.

V okolí Ostravy bohužel hliněná trať pro takhle velké RC Offroad auta není. Nejbližší je cca 50km daleko, což není na denní dojíždění. Celkem brzy padlo rozhodnutí, že se pokusíme o vlastní dráhu někde v rozumné vzdálenosti.

U soudu jsme se nechali zapsat jako spolek (RC Offrad Racing Ostrava z.s., zkráceně RORO) a začali pátrat po našem vysněném pozemku, který by splňoval některé základní parametry:

  • Dostupný MHD
    Plánujeme dětský kroužek a dostupnost hromadnou dopravou je v takovém případě výhoda. Touto podmínkou jsme si taky zajistili rozumnou dojezdovou vzdálenost.
  • Abychom na něm mohli provozovat i spalovací modely
    Ty dělají větší hluk, než elektrické, a ne každá lokalita je tak vhodná k jejich hromadnému provozování. Při závodech to je kravál, jako by se tam prohánělo 12 křovinořezů a tím bychom neradi někoho obtěžovali 🙂
  • Samozřejmě dostatečná rozloha
    V našem případě bylo existenční minimum 1500m2. což je prostor pouze pro samotnou dráhu. Pro organizaci závodu (a jiných doprovodných akcí) je třeba i místo pro stany jezdců, barely s vodou, kompresory, hygienu a další věci, které potřebujeme někam umístit.
  • A v neposlední řadě cena
    Dráha musí být z dlouhodobého hlediska finančně soběstačná, abychom do toho my, provozovatelé, nemuseli dávat nic.  

Bylo nám jasné, že za těchto podmínek může být hledání dlouhé, ne-li nemožné. Ukázalo se, že dlouhé opravdu bude (s ročním zdržením kvůli planým dotačním nadějím to zabralo rok a půl), ale nakonec se podařilo.

Z pozemku máme obrovskou radost, protože…

  • Je v samém srdci Ostravy (geograficky), splňuje perfektně podmínku dojezdu i MHD
    • 30 metrů od dráhy stojí tramvaje, které míří do všech koutů Ostravy
    • z každého konce Ostravy je to na pozemek skoro stejně daleko
  • v areálu už je půjčovna motokár a paintballové hřiště, takže my jen rozšíříme tenhle zábavní komplex a s trochou snahy si budeme lidi předávat z jedné atrakce na druhou
  • 200m od areálu je velké dětské hřiště, kde jezdci odkládají manželky i s dětmi…
  • Jedná se o kus pozemku v obrovském průmyslovém komplexu, kde není problém provozovat spalovací auta…nebo testovat dynamit, když na to přijde.
  • Díky ochotě majitele (bývalý letecký modelář, nyní pilot letadýlek v poměru 1:1) máme zajištěnu i velkou rozlohu v kombinaci s cenou, kterou jsme schopni měsíčně platit.

Od prosince 2016 pozemek připravujeme na ostrý start, který jsme naplánovali na začátek sezóny 2018. Věřte, že kácet stromy v lednových mrazech nebyla taková sranda, jak by se mohlo zdát z ruských filmů, ale nás nic nezastaví. V současné době máme pokáceno, navezli jsme cca 400t materiálu (další desítky tun jsou ještě na cestě), máme na místě unimobuňku, jako základ pro tribunu jezdců.

O co nám vlastně jde?

Do jara 2018 máme v plánu dodělat dráhu (kterou skromně nazýváme Rorburgring), postavit tribunu pro jezdce (konstrukce, na které stojí lidé řídící modely) a umožnit komukoliv, aby si na dráze zajezdil. Taky do jara pořídíme pořídit časomíru a nastartovat novou závodní sérii s originálním formátem.

Tím samozřejmě naše veledílo nekončí. V následujících měsícíchchceme dodělat zázemí pro spalovací modely (mají trochu širší potřeby než elektrické), opatřit pozemek nezbytným elektrickým připojením (prozatím pojedeme na agregát). Jednoho dne chceme dráhu oplotit.

Detaily

Plány to nejsou skromné.

Už teď jsme v pár lidech utratili nemalé finanční prostředky na úpravu pozemku, jeho pronájem a pravidelné opékání buřtů nad pokáceným dřevem 🙂

Jenom časomíra vyjde na 80 000 Kč.

Většina klubů si ji proto úzkostlivě hlídá a vytahuje ji jenom na závody. My chceme udělat pravý opak! Abychom to pro lidi udělali co nejatraktivnější, rozhodli jsme se časomíru spouštět i běžně přes týden, během otevírací doby, komukoliv. Zároveň máme připraven přenos naměřených časů na internet a zveřejňování na našem webu. Napětí ze závodění a zdravou soutěživost tak přeneseme z ojedinělých závodních víkendů do běžného dne a lidem, kteří se jinak na závody bojí, stydí nebo něchtějí.

Co všechno zvládneme a nezvládneme tedy nezávisí jen na našem odhodlání, které je neměřitelné bežným vybavením. Zavisí to taky na penězích. I když členové spolku do rozpočtu přispívají pravidelně nemalou částkou, lidé z našeho RC okolí pomáhají s budováním a taky posílají dobrovolné příspěvky, náklady na vše jsou mimo naše momentální možnosti. To že máme všichni rodiny (sebevíc chápavé) a další koníčky rozpočtové komisi pěkně motá hlavu a to nezmiňuju cenu samotných modelů, které mít prostě musíme. Samozřejmě myslím takové to mužské „Musím mít tuhle vrtačku“ nebo „Musím mít rychlejší motorku než soused“, ne „Musíte si vzít léky, jinak budete trpět záchvaty smrti“

… a ještě něco navíc

Jako poslední cíl naší dlouhé cesty máme naplánováno provozování dětského kroužku. Na to potřebujeme nejen většinu výše zmíněných věcí, ale ještě navíc modely, které dětem půjčíme. Kdybychom řekli „Jo, my ty děti povedeme, ale musí si donést vlastní auta“, velkou díru do světa bychom asi neudělali. Takový model nestojí pár stokorun, a co si budeme povídat, spoléhat na dětskou vytvrtalost u tak drahého koníčku je, šlušně řečeno, hazard.

Chceme proto nakoupit sadu stejných modelů, které nebudou ani závodní speciály, ale ani levné auta v kontinuálním rozsypu.

Děti nechceme jen přivést na dráhu a nechat je (v lepším případě) kroužit než vybijou baterky nebo auta rozbijou. Máme v rukávu i esa v podobě jezdců na minimálně republikové úrovni, kteří je povedou a budou je učit jak auto ovládat a nastavit. A samozřejmě, co by to bylo za modeláře, kdyby neuměl auto vyčistit, rozebrat a případně opravit? Odpověď je – „modelář nahouby“. Takže velkou část času budeme věnovat i rozborce-sborce, nastavování jednotlivých jízdních vlastností v závislosti na povrchu a další modelářské základy (opravy lepící páskou a tavným lepidlem, bez kterých se neobejde žádný modelář na světě).

A proč to vůbec děláme?

Jistě už Vám, kteří jste dočetli až sem, došlo, že primární motivací celého našeho ansámblu je čirá radost z tohoto koníčku. Sami kolem RC aut i samotné RORO komunity trávíme denně hodně času a rádi bychom toto hobby otevřeli široké veřejnosti. Když jsme jezdívali na jedné nejmenované BMX dráze, neuplynulo 5 minut, kdy by nepřišel zvědavý tatínek s otázkou „Kde se to dá koupit a kde se s tím dá jezdit?“.

Jakmile se nám podaří otevřít plnohodnotnou, veřejnosti dostupnou, dráhu, budeme mít odpověď i na druhou část otázky 🙂

A schválně nepíšu „Jestli se nám podaří…“, protože nám se to podaří…

Modely totiž nesmí zahálet…

Pokud o nás chcete zjisti více, prohlídnout si nějaké fotky, videa nebo se seznámit, koukněte na náš web a připojte se do naší Facebook skupiny. Nehledě na výsledek financování, každý nový přírůstek do party je skvělý a vítaný.

 

SdílejShare on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone