Povídání o naší účasti ve Skřipově (7.6.2014)

Jelikož to byl můj první start na tak prestižní akci (defakto první start na jakékoliv akci), byl jsem lehce nervózní. Ale jak může potvrdit každý, kdo do Skřipova jezdí, atmosféra je super, lidi přátelští a organizace parádní (dodržování 2 minutových mezer mezi závody všechno opravdu urychlilo).

Byli jsme tam cca v 7:15, takže jsme se v pohodě zaregistrovali (ne tak Libor s Marťasem, kteří dorazili v 8:54 a na registraci měli celých 6 minut) a šli chystat zázemí a testovat naše stroje. Zázemím rozuměj skromný party stan a pár kufrů se šroubovákama pro 3 lidi, testováním strojů rozuměj 2 opatrné kola na dráze, abysme si nedejbože něco ještě nerozbili těsně před startem. LiborTeam měl svůj stan, auto nachystané, vše namazáno (diferenciály i chleby), postaveno a nalazeno, takže u profíků to asi probíhá jinak. Pak přišel čas na předstartovní přípravu, která se u většiny skládala víceméně ze škopku píva. Libor s Martinem si opakovali jména zatáček a v duchu si dráhu párkrát projeli.

Short-course čtyřkoly – výsostná to kategorie a event jen pro ty nejvybranější – jela jako první v každém kole rozjížděk. Náš mega team se držel stabilně na 6-8 místě, vždy v pořadí, Marťani, já a Roman. Na Romanovu obranu (aby mi to pak neomlátil o hlavu), měl motor nachystaný na 3 článek, ale jezdil s 2 článkem, elektronika mu vynechala pokud se servo otočilo o více než 2 stupně a vlastně to ani nebylo ani jeho auto…ale historie se neptá, prostě jezdil za mnou.

V nasazování jsme taky neměli konkurenci. Já byl na místě, kde se nepřevrátilo jediné auto a Roman myslím nasadil dvě. Takže pohoda klídek. Když už jsme u nasazování, veselá historka. Honza nafasoval nasazování na finálové jízdě osmin bugin spalováků, což bylo třiceti-minutové sezení uprostřed rozpálené prašné dráhy po které se prohánělo 10 křovinořezů…nechtěl už potom večeřet a když zakašlal, šel mu od plic prach. No a když jsme u Honzy, který jezdil monster trucky, tak se probojoval až na 5. místo v rozjížďkách, což ho poslalo do A finále, a to je pravděpodobně největší úspěch dne pro náš hvězdný team.

Když došlo na finálové jízdy, jeli jsme opět na samém začátku. Hned první závod se musel přerušit, protože smyčka na časomíře snímala průjezdy tak nějak srandovně (jako že náhodně), což není úplně košér. No a v momentě kdy mikrofon master řekl „kluci, musíme to přerušit“ moje auto přestalo jet (takže řekněme, že to byl první závod, který jsem nedojel) ale svedl jsem to na baterku a dál to neřešil…jenom jsem ho vyzkoušel a všechno fungovalo. Lidi na dobrém místě byli smutní (čti nasraní), že se závod nedojel, jiným to nevadilo, nicméně takovéhle poruchy se stávají. Já byl rád, páč jsem svoji první a (jak jsem věřil) poslední poruchu dne zažil v neměřeném kole a v příštím měřeném závodě můžu pokračovat v krasojízdě. Problém s časomírou se projevil ještě v závodě desetin bugin ,ale posunutí smyčky to vyřešilo. V dalším finále (pro nás teda prvním měřeném) jsem ujel celé kolo než auto opět přestalo jet. Na vině byl můj světoznámý um pro všechno co se týká pájení – upadl jeden z konektorů napájecí motor. Ale Roman tvrdí, že za to může karma, nicméně o tom pochybuju, protože ta teď tančí ve Vegas…leda by nemyslel tu striptérku, ale spravedlivou vesmírnou sílu, ale tomu taky nevěřím, páč já jsem přející člověk…jemu jsem popřál upadlé kolo (což se povedlo)  a Martinovi zlomené rameno (což neproběhlo, i když podle Libora jen náhodou). Druhé měřené finále bylo dramatičtější. Dojel jsem až do první zatáčky, kde mě vytlačil čičmodna přede mnou a já jsem na bariéře z pneumatik zlomil páku k servo-saveru, takže jsem zase dojel. No a ve třetím finále jsem…neujel nic. V zahřívacím kole auto zastavilo a odmítlo se hnout dál. Nakonec jsem závadu našel v ulomeném kabelu u regulátoru, takže aspoň za tuhle závadu jsem nemohl já. Včera jsem to přepájel a to znamená jediné…že to do dvou dnů upadne nebo shoří. Takže z toho plyne, že jsem nakonec byl úspěšně poslední (a vypadá to, jako bych se finále ani neúčastnil, protože nemám jediné naměřené kolo). Kompletní výsledky sem nebudu vypisovat, můžete je najít přímo na stránkách jkcars. Díky Skřipovákům za super závody (ačkoliv příště by se mohli víc snažit aby moje auto dojelo do cíle) a 29.6. nashle 🙂

SdílejShare on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterEmail this to someone